Poslední dobou mi Bůh posílá do rutiny denního života dost intenzivní zážitky. To abych se z té rutiny nezbláznil.

Výlet na Velký javor už jsme s Honzíkem plánovaly mnoho let. Vyrážíme z Plzně v sedm ráno přes Tesco, abychom měli něco dobrého. V Železné rudě dáváme kávu a po deváté hodině překračujeme hranice s Německem. Schengen to jistí a tak jedeme v klidu a na první odbočce navigátor velí doprava. Odbočujeme dost podezřelým způsobem – na dvakrát včetně couvání. Krom staršího auta a podezřelého náhlého odbočení jsme ještě upoutali tím, že jsme svítili, což v Německu není povinné. A tak se stalo, že poté jsme sjeli z kopce a dívali se do mapy, přistála za námi, kde se vzala, tu se vzala, neoznačená Audina.

Pán tasí kartičku policie a naviguje nás ke komplet osobní prohlídce. Otázky jsou běžné i méně běžné.

„Máte nějaké drogy, marihuanu, nože, medikamenty?“ Kamarád vytahuje nůž a šacování pokračuje lámanou angličtinou a němčinou…
„Nein, mám tam jenom žrádlo.“

Načeš policista vytahuje rohlíky, kroasan, konzervu a plynový vařič.

Všechno probíhalo hladce až na kamarádům vyhazovací nůž. Zde začalo dobrodrůžo našeho výletu. Krom toho, že nůž byl vyhazovací, což není dovoleno (otvíral se sám do boku stiskem knoflíku), měl i nepřípustnou délku. A tak chlapci začali na něčem podobném tabletu sepisovat protokol. Mluvili o jakýchsi sto eurech pokuty, řízení a prokurátorovy v Degendorfu. Tož nic příjemného pro študenta! V pohotovostní kanceláři, ve které přijeli sepsali protokol a okopírovali občanky. Krom tabletu měli v autě i tiskárnu se scarenem a každý měl taky pohotovostní tašku s obuchem, foukátkem alkoholním a tak.

Další vtip přišel při podpisu protokolu. Nůž byl zaprotokolován pomocí nápisu na něm stojícím, tedy AK-47 CCCP, délky 12,5cm. Při mé osobní prohlídce prohrábli mojí lékárnu a krom léků, které by snad ještě šly, našli i cestovní balení pudru, které s sebou vozím v elegantní ampuli od enegreťáku! Toto je součást mé lékárny pro případy, kdy vyjdeš na vrchol a ofoukne tvá odvrácená tvář. V ten moment je ti trochu jedno, moc liž je krásný výhled, protože máš dost problémů s chůzí. Nyní jsem byl ale hrozně zvědavý jak svou lámanou angličtinou vysvětlím německému policistovy, bílý sipký prášek v ampuli podobající se zkumavce. Štěstí bylo, že „pudr“ je mezinárodní výraz a když jsem k tomu dodal „hemoroid“, tak pán ampuli otevřel, očichal a shledal vše nezávadným.

Po sepsání protokolu o kamarádově noži a krátkém výslechu jsme se dali na cestu. Pány policisty zajímalo, zda je Honzík ženatý, jak se živí, kolik má příjem, jestli má děti… Pravděpodobně se ptali proto, jak moc ho může prokurátor napařit. Pak nám chlapci nám dali informace kde na Velký javor odbočit a my se dali do pohybu. Netrvalo ale dlouho a zastavili nás ještě jednou. Znovu se ptali na plat. Když se policista dozvěděl, že měsíční rozpočet činí študákův činí 240 euro, padla otázka, kterou zas Honzík nečekal:

„A co jíte?“
„Mno co by? Vystačím s tím na univerzitě na nájem i jídlo…“

Po tomto důsledném výslechu nás už nechali být, ale zjevně byli dost pohnuti tím, co se dozvěděli. Jak to celé dopadne se teprve uvidí. Toto extempore bude postoupeno prokurátorovy, který danou věc zhodnotí a vyčíslí. Výsledek se dozvíme až poštou.

Zajímavou představu vyvolává pomyšlení, co udělá prokurátor až najde v protokolu nápis (springmeser) AK-47 CCCP. Celkem mazec, že? Co vše se může stát, když chcete jet na výlet 🙂 Věřím, že i díky milosti Boží jsme nakonec prošli, protože kdybych potkal nějaká jelita, asi bych s pudrem neprošel.

FOTO z akce

Navštěvuji jedno menší město na Šumavě. Je posazené v krásné krajině a přírodě ale lidé tam žijící jsou v mnohém zvláštní. Když jsem jednou přijel navštívit toto místo, přišel jsem na to čím je zvláštní místní lid. Našel jsem princip, který je obecně platný a týká se mnoho oblastí života. Více v článku.

Myšlenka sociální pánve

Jsem si celkem jist, že už něco podobného někdo vymyslel ale nikde jsem to neviděl.

Vsuvka (úvodní příběh):

Jak jsem uvedl, navštěvuji jedno krásné město na Šumavě. Kolem dokola obklopené horami a skalní starousedlíci odsud prakticky nevyjdou. Bydlí a jsou spokojení v tom co mají, ale vztahy mezi nimi jsou zvláštní. Bez důvodu na vás zaútočí a vy ani vlastně nevíte proč.

Lidé toho města jsou na pánvi, kdy rantl tvoří kopce a hory kolem. Tím, že lidé našeho modelového města, tuto pánev neopouští a žijí neustále na omastku žabomyších válek, kdy se pálí jak o dno pánve, tak i mezi sebou.

Toho je dle mého důvod, proč jsou místní lidé tak zvláštní. Je zatím jediná věc: Ukazuje se, že jakýkoliv systém nebo skupina, která se uzavře okolí, začne degenerovat. Pojďme se podívat na pár příkladů dalších případů:

Nevětraná místnost

Úplně nejjednodušší příklad je nevětraná místnost. Uzavření tohoto systému způsobí ztuchlinu a není možné uvnitř být.

Jedinec

Pokud se jedinec uzavře do sebe říkáme, že je sebestředný. S takovým člověkem je těžké s ním jakkoli vyjít, něco mu vysvětlit. Nakonec sebestředný člověk dojde k závěru, že jsou vlastně všichni kolem zlí a jenom on je letadlo. V horším případě se utopí v sebelítosti a sáhne si na život.

Totalitní státy

Za železnou oponou se část světa uzavřela a později se prokázalo, že tyto státy zaostali o mnoho. Ve společnosti posttotalitního státu také vzniklo mnoho nešvarů. Korupce, strachy z lidí, sousedů, policie a politiků. Někdy jsou to strachy domnělé, jindy oprávněné…

Církev

Na úvod je nutno říct, že jsou círvke a církve (tj. nejen katolická církev). Pokud se církev uzavře před světem, nemůže předat světu poselství, které mu má předat. O tom, že křesťané mají pravdy, které mohou světu pomoci dle mého není pochyb ale to je jiná pohádka. Pokud církev nemůže naplnit toto poslání, hledá jinou aktivitu. Tou bývají často spory o věci, na kterých většinou nezáleží. Kolik se vejde andělů na špičku jehly apod.

Integrita vs. uzavřenost

K výše uvedeném je ještě třeba něco dodat. Je rozdíl mezi identitou. Když větráme, místnost se tím nezhroutí. Stěny zůstávají beze změn. Člověk se zdravým sebevědomím, když komunikuje, udržuje hranice své osobnosti (nenechává se manipulovat). I stát má své hranice a suverenitu i když je EU. Stejně i církev: jakkoli se otevře světu nesmí ztratit své poselství.

Řízená pánev: komunita

I to co se může zdát jako špatné lze využít. Neboli každá mince má dvě strany. Pánev se může zdát jako čistě negativní záležitost. Nicméně je možné ji využít. Pokud máme skupinu lidí, kterou potřebujeme něčemu naučit, uzdravit se apod. Ve společnosti se množí lidé  (např. recidivisté a narkomani), kteří v normálním prostředí padají neustále do nějakých neřestí. Pro ty může být vhodným řešením (na čas, nebo na stálo) komunitní způsob života…

Závěry

Pokud bych měl vzkázat lidem města popsaného v prvním příkladu, bylo by to asi jen toto: vylez občas ven. Udrž si rozhled… A to způsobí, že i tobě samotnému bude lépe. Totéž platí i pro ostatní ostatní příklady.

Před časem jsem se zabýval otázkou proč jsou nám tak podezřelé různé akční výrobky tipu „Tesco výhodný nákup“ apod. Nikdo to nechce protože je to něčím podezřelé… Ale proč? Myslím si, že máme mnohdy utkvělou představu, že to co je dražší musí být kvalitnější. To co je levné je podezřelé proto, že tam nejspíš něco chybí… Ale je to tak vždycky?

Srovnej si to…

Ve skutečnosti si myslím, že Tesko mléko (cca 10kč) je úplně stejné jako jakékoliv jiné – Jihočeské od Madety (15kč) atp… Je bílé a teče… Chutná jako mléko. Ale to je důležité: nikdo z nás nemůže doma udělat rozbor toho jaké skutečně je. Nemůžeme posoudit které je lepší, protože nikdo nemá chemickou laboratoř. Je to pouze otázka pocitu, dojmu a toho čemu chceme věřit. Zpravidla dáme ochotněji důvěru tomu kdo má zboží dražší. Pokud vezmu jiný příklad: značkové oblečení (pro zjednodušení si představme tričko).

Pokud si koupíme značkové tričko, bude stát několik stokorun (350 – 700Kč). Pokud si budu shánět „no name“ triko (třeba na batikování) bude mě stát do 200Kč a ještě budu vědět jak je silné (gram na metr čtvereční). Je skutečně to dražší triko kvalitnější?

Vztaženo na mezilidské vztahy

Jak to souvisí se vztahy? Že moc ne? Jistá podobnost tam je.

Člověk, který nezná svou vlastní hodnotu sám před sebou má sklony snižovat svou cenu a hodnotu proto získal přízeň druhých lidí. Naneštěstí takové jednání ještě víc snižuje jeho hodnotu v očích druhých lidí.

Před Bohem, který stvořil tuhle zem jsou všichni stejní. Prach jsi a v prach se obrátíš. Je to klam, kterým nás ten Zlý dostává. Bůh stvořil každého člověka s jedinečným záměrem a plánem. Každý člověk je před Bohem nesmírně cenný.

Závěry a ponauční?

Mnoho slečen si myslí, že když se klukem vyspí, získá ho… Opak je pravdou – hoch dosáhl svého (vrcholu) a pak ztratí zájem úplně. Nesnižuj se, protože tudy cesta nevede. Kluci ve snaze zalíbit se ze sebe dělají to co nejsou a pak žijí ve strachu kdy to praskne. Proč ale? Každý je před Bohem jedinečný.

Važ si sám se… protože jiný nebudeš. Podívej se na naše příklady: mléko bude pořád mlékem a bavlna bude pořád bavlnou. A co je důležité: obojí je na světě třeba. Měj se rád, protože to za tebe nikdo neudělá. Nikdy nebudeš nikým jiným a tak je to dobře. Tím co máš, můžeš obohatit druhého… ale když se budeš urputně snažit být něčím jiným?

Miluj svého bližního jako sám sebe… To znamená, že dokud nebudeš mít rád sám sebe, nebudeš moct skutečně milovat druhé a nebudeš moct lásku přijímat, protože ani nebudeš věřit, že by tě někdo mohl mít rád. Toto je druhé přikázání, které Ti může život hodně usnadnit… A potom, že jsou přikázání a pravidla špatná…

Nejdražší obraz na světě: 140 milionů dolarů (přes tři miliardy korun). Proč tak drahý? Je to originál a je malovaný skutečným mistrem. Stejně tak i my: jsme stvořeni Bohem a každý je originál. Bůh má plán pro tvůj život.

Citát na závěr

Nedělej si hlavu z toho co si o tobě druzí myslí, protože oni mají dost starostí s tím, co si myslíš ty o nich…

Nevím jak moc mohu zaujmout touto úvahou lidi neznalé místopisu města Plzně. Spoléhám tedy alespoň na to, že poměrně známou stavbou je Borská věznice – tudíž je ve trochu ve známosti i městská část Bory. Já sám pobývám na koleji B36, při studiích ZČU, už skoro dva roky a jednoho krásného odpoledne jsme s přáteli narazily otázku ODBORNOSTI.

Nejprve se musíme zamyslet nad základem slova ODBORNÝ. Na celou myšlenku mně přivedlo úsilí vysvětlit kamarádům z koleje jak se dostanou k Litické přehradě. Vyskytl se problém udání směru chůze – půjdete-li do Litic, jdete směrem z Bor – jinak řečeno OD BOR. Pak je v celku logické, že člověk směřující tímto směrem jde ODBRONĚ – tedy stává se ODBORNÍKEM.

V těchto širších souvislostech je také hned jasnější snaha přesunutí výuky všech fakult ZČU, které v současné době sídlí různě po Plzni, právě na Bory, na takzvaný Zelený trojúhelník. Také je hned více srozumitelné proč na Borech doposud převládají hlavně technické fakulty (studenti FPE a ostatní nechť prominou). Stojí za tím právě snaha zvýšit ODBORNOST.

Nyní se můžeme položit na otázku „Jak vzniká odbornost?“. Zdali je vetší odborník student sedící v posluchárně EP110 nebo kolejník, dálkař nebo jiný externista, který jde kolem školy maximálně do menzy. Z výše uvedených skutečností zle usoudit, že ta pravá ODBORnost vzniká cestou ze školu domů – tudíž čím více času trávíte cestou ze školy, tím více budujete svou odbornost.

Výše uvedené úvahy vysvětlují i řadu dalších faktorů. Proč je Západočeská univerzita oblíbená po celé České republice? Mezi mými kolegy studenty jsou i obyvatelé Ostravy a jiných vzdálených míst! Proč myslíte? Proč nevolily bližší univerzity, např. v Brně něco Praze? Dle mého je to zcela prosté – co se odbornosti týče, ZČU dominuje a produkuje nejlepší ty nejlepší OD BORníky.

Ale nejen produkcí odborníků vyniká Plzeň 3. Na další úvahy mě přivedla skutečnost, že na Borech je nedostatek bytů. Na toto jsem narazil, když mi nebylo přiděleno místo na koleji. Přebýváte-li na Borech stáváte z vás totiž PŘEBORNÍK a proto je zde o byty neskonalý zájem.

A mohly bychom pokračovat téměř do nekonečna. Z těch zajímavějších uvedu už jen BORce. Jak myslíte, že to asi vzniklo? ÚBOR jakožto pruhovaný obleček obyvatelů nedalekého nápravného zařízení. Závěrem bych zmínil příBORníky, tedy městské části přiléhající k Borům.