Když jdeš do Božího domu…

Dej si pozor na každý krok, když jdeš do Božího domu. Pohotovější buď k slyšení než k přinášení obětí jak hlupáci; ti ani nevědí, že činí něco zlého.

Mno… my už nechodíme fyzicky do chrámu nebo na místa kde je zvláštní Boží přítomnost. Bůh je všude a líbí se mu ti, kteří ho uctívají v Duchu a v Pravdě (Jan 4, 23). Takže se dá říct, že do Boží přítomnosti jdeme cíleně vždycky, když se rozhodneme modlit. Kazatel nám dává pár rad, doporučení nebo pokynů, chcete-li, jak se chovat v těchto chvílích.

Ústa spěšně neotvírej, neukvapuj se v srdci, když máš pronést slovo před Bohem; vždyť Bůh je v nebi a ty na zemi, tak ať jsou nemnohá tvá slova. Po mnohé lopotě přichází sen; hlupák se ozývá mnoha slovy.

Neplkej před Bohem. Když s ním mluvíš, dobře si to rozmysli. Ono pomyšlení, že mě adoptoval za syna Vládce vesmíru už samo o sobě je dost velké a zavazující. Bůh může naplnit každou mou modlitbu, když bude chtít. To vyžaduje být moudrý, když o něco žádáš…

Po mnohé lopotě přichází sny: „Co všechno krásného by se dalo pro Krista udělat. Nespočet projektů a vizí…“ A pak se přistihnu, že říkám: „Bože, chtěl bych… Chtěl bych ve svém životě změnit to a ještě tohle k tomu… Chtěl bych ve svém městě, škole nebo sboru vidět…“ Nemyslím si, že je vždycky špatné něco takového říkat, ale když to říkáme, měli bychom to také žít…***

Bůh je nebi a ty na zemi. V nebi je to dokonalé. Všechno jde snadno… Ale ty jsi na zemi, omezený tělem a realitou života, časem a silami… Proto ať jsou nemnohá tvá slova. Kazatel nabádá abychom poslouchali, když jdeme to Božího domu. Bůh má řešení do naší omezené reality. Ale to vyžaduje abychom poslouchali, nikoliv projektovali. Stačí jen přijít a naslouchat… ale to je právě to nejlepší co můžeme udělat.

Ty, když se zavážeš Bohu slibem, splň jej bez meškání, neboť v hlupácích nemá Bůh zalíbení. Co slíbíš, to splň! Lépe je, když neslibuješ, než když slíbíš a neplníš. Nedovol svým ústům, aby svedla ke hříchu tvé tělo, neříkej před Božím poslem: „To byl omyl.“

***Nevím jak to máš ty, ale někdy se mé výkřiky „chtěl bych vidět… žít tak a tak“ moc neliší od novoročních předsevzetí typu „chci zhubnout a omezit kávu“… Moc se neprojevují v našem reálném životě a proto je trochu na pováženou říkat je Vládci vesmíru, když je ne vždy nemyslíme vážně. Neslibuj, pokud to nemáš rozmyšlené a neříkej chtěl bych, když se ti nechce… Právě takové Kazatel nazývá hlupáky. Je lepší neslíbit, než nesplnit…

Proč se má Bůh rozlítit pro to, cos řekl, a zničit dílo tvých rukou? Kde mnoho snů, tam samá pomíjivost, samá prázdná slova. Ty se však boj Boha!

Myslím, že lepším sloganem to uzavřít nejde. Ty se však Boha boj! Měj ho v úctě a když s ním mluvíš, trochu přemýšlej co říkáš… Nechtěl aby ses od teď bál modlit, protože jsme nedostali Ducha otroctví abychom znovu propadli strachu, ale Ducha ve kterém říkáme Abba, Otče (Římanům 8,15). Není se čeho bát, ale měli bychom být před naším Otcem moudří v tom co žádáme – Bůh přece může splnit každou naší modlitbu…

Závěrem slogan co se mi líbí: Nechci dělat dobré věci, ale chci dělat to co po mě Bůh chce…