Pokračujeme ve „čtení“ knížky Jason Johna Evanse s názvem Čtyři dimenze písničkáře. Tentokráte se podíváme na téma „osobnost“.

Poslechni si o knížce Čtyři rozměry písničkáře, pokud nemáš čas to teď číst.

Rozměr II: Osobnost

V první části to bylo o hudbě. To není nikomu z nás cizí… že? Umíme a děláme to nejlepší ze sebe… ale co dál? Jak může někdo ocenit tvou hudbu, když jí neslyšel? Otázka tedy zní, jak budovat posluchačskou základnu, aby o tobě lidi věděli, když děláš hudbu na nejlepší úrovni…

1. Všichni jsme osoby, co hledají spojení a společnost…

Jak budovat posluchačskou základnu a nenaštvat všechny kámoše spamem na fejsbíčku o tom, že máš novou písničku? Vytvářej více přístupových bodů. Nemusí (a ani nemá) všechno o tvé hudbě:

Instagram. O tom bude ještě více detailů další části o brandingu, ale je dobré mít stejný styl všech postů, protože lidi si tě snáz zapamatují, když to bude mít jeden a týž vzhled. Když to máš stejné, snáz prořízneš ten on-line šum a lidi si tě zapamatují.
Blog, k tomu není co dodat,
Vlog, je dobré to mít „viral-ready“, protože všechno, co na net vypustíš, za tebou zůstává na věky (ale o kvalitě a jak sám sebe posuzovat, to si povíme v této části níže).
Podcast, kde stačí ho nahrát na telefon a dát mu letmý master, aby mělo audio správnou hlasitost.

Když máš více bodů, kterými můžeš vysílat do světa svůj příběh, lidi mají šanci tě poznávat jako člověka. Mají tak šanci vytvořit spojení a tak si jednou najdou cestu i k tvé hudbě.

2. Nikdo tě nemůže zastavit – jen ty sám.

Klíčová myšlenka! Nikdo tě nemůže zastavit – jen ty sám sebe. Nemůže tě zastavit tvoje ex, to, že ti nechce label vydat CD a podobně. To jsou všechno věci vnější. Můžeš ale se sabotovat pochybováním o sobě a nakonec skončit!

Z druhé stany vzato, pouze ty můžeš zaručit úspěch sám sebe. Tím, že budeš denně pracovat na svém snu. Když nemáš progres, nemůže zato nikdo jiný než ty a nemůžeš hledat chybu v druhých… to je hloupost. Když něco nejde, přemýšlej proč…

3. Nesrovnávej se s druhými.

K tomu bys sám sebe nesabotoval, je dobré dodat, že nemá smysl se srovnávat s druhými. Kašli na to, jak je kdo úspěšný. Kašli na kdo má kolik like nebo poslechů na Spotify. Soustřeď se na sebe, na své úspěchy a na práci na sobě samém.

Srovnávej se jen sám se sebou a starej se o to, abys byl dál a lepší než jsi byl včera. V NBA byl hráč za éry Michael Jordana, který měl cíl, že chce být zítra lepší než dnes. Toto můžeš napodobit. Je to krásný přístup k sobě samému. Srovnávání se s druhými ti stejně v ničem nepomůže. Srovnávaní s ostatními je ubíjející a k ničemu. Tvoje cesta je jiná než jejich. Někdy potřebuješ odpočívat, jindy jedeš. Někdy jdeš sám, jindy s druhými… Ty nejsi jako oni a oni nejsou jako ty. Jak bys to tedy chtěl srovnávat???

4. S každým posluchačem zacházej s nepodmíněným respektem.

Klíčová otázka – proč hraješ? Pro slávu nebo lidi? Toto si musí zodpovědět každý. Važ si každého, kdo tě chce poslouchat a hraj pro něj naplno. Když to děláš pro slávu, budeš často zklamaný. Když to děláš pro lidi, nic tě nezastaví. Pro hudebníky, pro které není velikost davu posluchačů rozhodující, ti budou úspěšní. Samo, hrajeme pro lidi, ale když je tam jeden člověk, ukazuje se reálna motivace člověka… Jsou lidi totiž lidi, co nehranou v menších městech, protože to pro ně není zajímavé…

Proč se zajímat o své posluchače? Je třeba budovat vztah se svým posluchačem, aby z fanouška stal opravdový (true-fan) fanoušek. Musíš mu dat moznost budovat vztah se sebou, udělat cestičku, jak toto budovat. Ono totiž není cíl není mít „jen“ fanoušky. Fanoušek tě poslouchá teď a tady. Ale casem může zapomenout. Cílem je budovat „true-fan“ základnu. Takový fanoušek si zjistí tvůj text dřív než ho hraješ naživo. Potřebuješ true fanoušky. Protože i když změníš styl hudby, můžeš přijít o hodně z nich, když true-fans.

Zacházení s posluchači je jako provozovat restauraci. Dáváš lidem polívku ve formě svojí hudby. Lidem, co jsou hladový… Když si ale lidi nemají kde sednout, nebudou chodit do tvé restaurace. Aby se z lidí stávali true-fans, je dobré mít merch ve svém programu anebo taky dát všanc svůj „recept na polívku“, nějaké zákulisní informace, jak jsi napsal svojí píseň.

Je to tak, že nejsi nic bez tvých posluchačů. Když tam nebudou oni, budeš hrát do prázdného sálu. Proto si nikdy nemysli, že jsi víc než oni… Naopak, když projevíš ty zájem o ně, můžeš je získat na vždy!

5. Nehledej úspěch, co vznikne pres noc (nelez do SuperStar).

Evans silně nedoporučuje jít cestou soutěží typu „Superstár“. Je to proto, že když člověk nemá základnu svých „true-fans“, „skončíš jak dement po jednom roce a jedné desce“. Autor knihy doporučuje postupně budovat svůj fan-base, který ti zajistí dlouhotrvající úspěch.

Nicméně, z fungovaní superstar a jejich marketingových strategií se můžeme mnohé naučit. Soutěže jako SuperStar mají za sebou analýzy, které ukazují zajímavé závěry:

Lidi, co sledují TV show, milují covery, ale zpracované jinak než originál. Je určitá cesta dělat re-maky.
Superstar vždy prodává příběh účinkujícího. Je to totiž nejsilnější způsob jak vytvářet spojeni mezi tebou a lidmi. Dělej to taky! Kde kdo může emulovat tvůj zvuk, ale nikdo nemůže napodobit tvůj příběh! Proto ty i tvá hudba jsou a budou vždy jedinečné záležitosti, které si najdou své posluchačstvo.
Lidi v Superstar aj hodně řvou do mikrofonu. Na rozdíl od trénovaných zpěváku profesionálů nemají obvykle žádnou speciální techniku zpěvu a lidem to nevadí… Naopak, lidi toto mají rádi. Takže neměj tolik obav o tvou techniku zpěvu. To se časem podá.

6. Svět chce vidět tebe, takového jaký jsi

Zejména my, Češi, trpíme iluzí, že náš život je obyčejný a nudný. Pravda je taková, že tvůj život je nudný tak maximálně pro tebe! Pro ostatní to tak ale není. Nesouhlasíš? Jedna holka má YT kanál o tom, jak řídí kamion. Nic dalšího speciálního v tom není… a kolik má followerů? A to jen proto, že rutinu svého dává na youtube… Aktuální příběh podnikatele z jižních Čech, co choval kozy, potvrzuje totéž: brutální upřímnost totálně vítězí!

Říkej svou story, jinak zavíráš dveře k něčemu velkému. Lidi nezajímají dokonalý lidé. Lidi zajímají reální lide a jejich příběhy. Když svůj příběh nesdílíš, tvoji posluchači nemohou vytvářet spojení s tebou.

Jak to můžeš dělat? Mluv o tom, proč hraješ hudbu. Sděluj svou motivaci, zaměř se na nějaké společenské téma, které tvá hudba komunikuje. Protože když máš hlubší motivaci, kromě své vlastní story, můžeš snáze prorazit on-line šum a prosadit se mezi jinými. Nekomunikovat svůj příběh a vizi je to jako když máš žárovku, co nasvítí ti pokoj. To není špatné, ale když máš vizi a téma, je to jako laser, kterým propálíš zeď! Je to koncertovaná energie do jednoho bodu.

Tvoje motivace (např. dělám hudbu, abych upozornil na problém domácího násilí) může byt tím laserem. Nakonec je ale třeba vyvážit texty a motivaci. Je třeba mít toto v rovnováze. Není asi třeba psát hudbu prvoplánově, jen o tom, co je tvá vize. To by nebylo správné… je ale fajn podtrhávat své texty svou motivací – třeba v podcastu nebo podobně.